Dukla - Další rok
Lo-Fi pražského sídliska

Ďalší rok, ďalšie EP. Pražská Dukla sa stále drží svojej filozofie menej je viac a trochu tak výstižne zrkadlí dnešnú dobu. Na hodinové albumy nie je čas (a keď čas je, tak rozhodne nie na opakované počúvanie). A tak miesto dvojročného čakania, vydávajú svoje EPečká a singly.
5 skladieb, 17 minút. A veľmi podarené rozšírenie ich hudobného portfólia. Na koncerte ideálne zapasujú k ich doterajšej tvorbe (pričom aj na koncertoch sa držia svojho minimalizmu a ich sety sú málokedy nad hodinu).
Dukla potvrdila týmto EP príklon k popovejšiemu a tanečnejšiemu prejavu. Ich ale základné prvky rozpoznateľnosti ostali zachované: drsná lo-fi gitara, výrazná basa a rapovo založený štýl speváka.
Nostalgické texty, ktoré sú ideálne počas osamelej nočnej jazdy električkou. Zo slúchadiel do teba búši betónové sídlisko a cítiš ako sa stotožňuješ s tým, čo počuješ:
od životných kríz s pochybnosťami okolo tvojho života:
"doba je složitákompas někde jsem ztratil
jak poznám že přišel čas
jít na barikády"
//
"chtěli generační výpověď, nevím, do který patřímchtěli píseň o Praze , sám sobě se ztrácím"
po samotou a melanchóliu nasiaknuté:
"je pátek večer a není co ztratit
je pátek večer, není co získat"
chtěl sem mít to, co ty
chtěl sem mít pro co žít
a pro koho"
Vo výsledku je to však všetko živé, energické a miesto depresie ponúka Dukla spolucestujúceho, ktorý si prešiel všetkým, čo ty.
